Naděje pro mužskou plodnost: Probiotika zřejmě chrání spermie před škodlivým BPA z plastů

Bisfenol A (BPA), chemická látka široce používaná při výrobě plastových materiálů, je v posledních letech předmětem obav kvůli své toxicitě pro člověka.

Bisfenol A (BPA), chemická látka široce používaná při výrobě plastových materiálů, je v posledních letech předmětem obav kvůli své toxicitě pro člověka. Evropská unie již zakázala jeho použití v potravinových obalech, neboť se ukázalo, že BPA narušuje funkci spermií, částečně zvýšenou tvorbou reaktivních forem kyslíku – vysoce reaktivních molekul, které mohou poškozovat buněčné složky.

Vědci z Osaka Metropolitan University (OMU) se zaměřili na sloučeniny, které dokáží působit proti oxidačnímu stresu způsobenému BPA. Slibným zdrojem se ukázaly paraprobiotika, nová třída doplňků založených na tepelně upravených bakteriálních buňkách. Teplo sice znemožňuje bakteriím reprodukci, ale neničí buněčné struktury, které stimulují imunitní systém a střeva, čímž zůstávají biologicky aktivní a zároveň bezpečné pro konzumaci.

Tým pod vedením hostující profesorky Yukiko Minamiyamy z Lékařské fakulty OMU zkoumal, zda paraprobiotický materiál odvozený z bakterie mléčného kvašení Enterococcus faecalis (známý jako FK‑23) chrání před toxicitou spermií způsobenou BPA. FK-23 působí primárně ve střevech, ovlivňuje osu střevo-imunitní systém, což následně ovlivňuje celkové tělesné podmínky, jako je oxidační stres.

Studie na potkanech potvrdila rizika BPA: hlodavci vystavení této látce vykazovali výrazné snížení pohyblivosti spermií a zvýšení markerů naznačujících oxidační stres. Když však potkani dostávali FK‑23, jejich pohyblivost spermií se zlepšila i přes expozici BPA a exprese markerů oxidačního stresu byla výrazně snížena. Zjištění byla publikována v časopise Journal of Functional Foods.

„Tato zjištění naznačují, že složky odvozené z bakterií mléčného kvašení mají ochranné účinky proti reprodukční toxicitě způsobené chemikáliemi z prostředí,“ uvedla profesorka Minamiyama. „Budoucí studie zaměřené na objasnění základních mechanismů zprostředkovaných střevním prostředím, stejně jako ověření těchto účinků u lidí, by měly připravit cestu pro aplikaci složek z potravin při udržování reprodukčního zdraví.“