Astronomové poprvé přímo zachytili kosmickou síť: Odhalili skryté dálnice vesmíru

Vědci poprvé přímo zachytili detailní snímek vlákna kosmické sítě, obrovské skryté struktury, která spojuje galaxie napříč vesmírem.

Vědci poprvé přímo zachytili detailní snímek vlákna kosmické sítě, obrovské skryté struktury, která spojuje galaxie napříč vesmírem. Toto zářící vlákno se táhne 3 miliony světelných let a spojuje dvě galaxie z doby před téměř 12 miliardami let, kdy byl vesmír starý pouhé 2 miliardy let.

Tento objev nabízí vzácný přímý pohled na jednu z největších existujících struktur a může pomoci výzkumníkům lépe porozumět tomu, jak galaxie rostou a vyvíjejí se v průběhu kosmického času. Moderní kosmologie naznačuje, že temná hmota tvoří zhruba 85 % veškeré hmoty ve vesmíru a předpokládá se, že formuje gigantickou pavučinovou strukturu tvořenou dlouhými vlákny. Na místech, kde se tato vlákna protínají, se tvoří galaxie. Vědci se domnívají, že tato vlákna fungují také jako mezigalaktické dálnice, které přivádějí plyn do galaxií a pohánějí zrod nových hvězd. Pochopení pohybu tohoto plynu kosmickou sítí je považováno za zásadní pro pochopení vývoje galaxií.

Detekce tohoto plynu byla dosud mimořádně obtížná, protože většina mezigalaktického plynu byla pozorována pouze nepřímo, měřením toho, jak absorbuje světlo z jasných objektů za ním. Vodík, nejhojnější prvek v kosmu, vyzařuje jen velmi slabou záři, což znemožňovalo přímé pozorování staršími přístroji. Nová pozorování provedl mezinárodní tým výzkumníků z University of Milano-Bicocca a Max Planck Institute for Astrophysics (MPA). Použili k tomu MUSE (Multi-Unit Spectroscopic Explorer), výkonný přístroj namontovaný na Velmi velkém dalekohledu Evropské jižní observatoře v Chile. I s tak pokročilou technologií si projekt vyžádal jednu z nejambicióznějších pozorovacích kampaní MUSE, která kdy byla provedena v jediné oblasti oblohy. Vědci shromažďovali data po stovky hodin, aby slabé vlákno detekovali dostatečně jasně pro podrobnou analýzu.

Studie, kterou vedl doktorand Davide Tornotti z University of Milano-Bicocca, přinesla nejostřejší snímek kosmického vlákna o délce přibližně 3 miliony světelných let. Struktura spojuje dvě galaxie, z nichž každá obsahuje aktivní supermasivní černou díru. Zjištění byla publikována v časopise Nature Astronomy a poskytují nový způsob studia fyzikálních vlastností plynu uvnitř mezigalaktických vláken, což otevírá cestu k hlubšímu pochopení formování a vývoje vesmíru.