Digitální detox: Jak krátká pauza od obrazovek posiluje duševní zdraví a spokojenost

V dnešní době se spoléháme na technologie prakticky ve všem, od posílání e-mailů po objednávání jídla. Neustálé připojení však může vést k fyzickému i duševnímu vyčerpání.

V dnešní době se spoléháme na technologie prakticky ve všem, od posílání e-mailů po objednávání jídla. Neustálé připojení však může vést k fyzickému i duševnímu vyčerpání. Proto se stále více lidí uchyluje k takzvanému „digitálnímu detoxu“, což je praxe, kdy se na určitou dobu záměrně vyhýbají digitálním zařízením a sociálním sítím.

Koncept digitálního detoxu získává na popularitě, přičemž jeho zastánci vyzdvihují zdravotní přínosy „analogového životního stylu“. Někteří dokonce platí nemalé částky za „digitální ústraní“, s cílem dosáhnout lepšího zdraví a štěstí. Termín „digitální detox“ vychází z „detoxikace“, procesu bezpečného odvykání od návykových látek. Cílem digitálního detoxu je tedy odklonit se od technologií a místo toho prožívat život s menším množstvím rušivých vlivů a pěstovat vztahy v offline světě.

Mladí lidé v Austrálii tráví v průměru devět hodin denně u obrazovek. Výzkumy naznačují, že dospělí na tom nejsou o moc lépe, přičemž Australané ve věku 45 až 64 let stráví u obrazovek až šest hodin denně. Důsledkem je, že stále více lidí zažívá informační přetížení, tedy pocit fyzického a emocionálního zahlcení obrovským množstvím dat. S tím souvisí i únava ze sociálních médií, která je důsledkem neustálého připojení prostřednictvím online platforem. Existují však známky toho, že lidé odolávají vlivu technologií. Někteří mladší lidé vyměňují obrazovky za praktické koníčky, jako je pletení, a připojují se k šachovým klubům a dalším offline společenským aktivitám. Zároveň se šíří trendy jako „raw-dogging boredom“, což je praxe, kdy lidé sedí v letadlech na dlouhé vzdálenosti bez sluchátek, nebo „friction-maxxing“, myšlenka, že se člověk může stát lepším a odolnějším tím, že se pouští do úkolů, které vyžadují určitou míru úsilí. Digitální detox je tak v jistém smyslu jen dalším online trendem.

Současný výzkum naznačuje, že digitální detox může mít určité přínosy, ačkoli důkazy nejsou zcela jednoznačné. Metaanalýza z roku 2025, která zkoumala 20 randomizovaných kontrolovaných studií zaměřených na účinky detoxu od sociálních médií, zjistila, že krátká pauza od sociálních sítí měla malý, ale pozitivní dopad na pocit životní spokojenosti a sebeúcty účastníků. Ti také uváděli, že se cítili méně úzkostní, depresivní a osamělí. V jiné studii z roku 2025 vědci na dva týdny zablokovali chytré telefony účastníků tak, aby mohli přijímat pouze hovory a textové zprávy. Výsledky byly překvapivé: tato intervence měla větší pozitivní vliv na duševní zdraví účastníků než antidepresiva. Důležité je, že to bylo způsobeno nejen menším časem stráveným na telefonech, ale také tím, že účastníci tento čas věnovali prospěšným aktivitám, jako je osobní socializace, cvičení a pobyt v přírodě.