Evropské hory skrývají obrovské zásoby přírodního vodíku: Alpy a Pyreneje mohou být klíčem k čisté energii

Evropská pohoří, dlouho ceněná pro turistiku a lyžařské svahy, by se brzy mohla proslavit tím, co se skrývá pod nimi. Nová mezinárodní studie odhaluje, že eroze hornin hraje kritickou, avšak dvojznačnou roli při tvorbě a akumulaci přírodního vodíku pod horskými masivy.

Evropská pohoří, dlouho ceněná pro turistiku a lyžařské svahy, by se brzy mohla proslavit tím, co se skrývá pod nimi. Nová mezinárodní studie odhaluje, že eroze hornin hraje kritickou, avšak dvojznačnou roli při tvorbě a akumulaci přírodního vodíku pod horskými masivy. Výzkum vedený Univerzitou v Lausanne (Unil) a GFZ Helmholtzovým centrem pro geovědy potvrzuje, že Pyreneje a Alpy by mohly být klíčovými cíli pro průzkum přírodního vodíku.

Tento objev je významný, protože přírodní vodík by mohl nabídnout cestu k cenově dostupné a čisté energii, která by obešla vysoké náklady a znečištění spojené se současnou výrobou vodíku. Mohl by tak pohánět vozidla a dekarbonizovat těžký průmysl. Vědci se domnívají, že geologické síly, které formovaly tato majestátní pohoří, skrývají obrovské, dosud nevyužité zásoby vodíku. Hluboké horniny zemského pláště bohaté na železo byly po miliony let tlačeny k povrchu, když se desky nejprve roztrhly a poté srazily. Když tyto horniny interagují s vodou za specifických teplot, procházejí chemickým procesem zvaným serpentinizace, který uvolňuje vodíkový plyn, jenž se může hromadit v porézních horninových nádržích.

Pomocí pokročilých numerických modelů vědci zjistili, že eroze funguje jako jemný regulátor produkce přírodního vodíku. Zatímco mírná eroze podporuje vynášení plášťových hornin k povrchu, čímž zlepšuje podmínky pro chemické reakce generující vodík, příroda může být také příliš agresivní. Nadměrně rychlá nebo intenzivní eroze může mít opačný účinek, ničením rezervoárových hornin a narušováním potřebných teplot. Simulace navíc odhalily, že na konečný vodíkový potenciál oblasti má vliv i její dávná geologická historie, konkrétně délka tektonických extenzních fází, které probíhaly dlouho před vznikem hor.

Při srovnání různých horských pásem se ukázalo, že potenciál vodíku se výrazně liší. Mezi zkoumanými scénáři se Pyreneje jeví jako velmi slibné, Alpy také vykazují zajímavý potenciál, zatímco španělské Bétické pohoří bylo méně nadějné. Autoři studie poznamenali, že ačkoli tato zjištění pomáhají určit, kde by se mělo hledat, je nezbytný další výzkum k přesnému zmapování míst, kde by se měl průzkum přírodního vodíku provádět. Lokální těžba přírodního vodíku již probíhá například v Mali, ale klíčovou otázkou zůstává, zda lze nalézt rozsáhlé akumulace pro globální využití.