Písek jako strategický zdroj: Ročně se vytěží objem 19 000 pyramid, OSN navrhuje řešení

Nová analýza globální těžby písku, kterou zveřejnil Program OSN pro životní prostředí (UNEP), ukazuje, že průmysl ročně odstraňuje přibližně 50 miliard metrických tun tohoto materiálu. Toto tempo výrazně překračuje přirozenou schopnost planety písek doplňovat.

Nová analýza globální těžby písku, kterou zveřejnil Program OSN pro životní prostředí (UNEP), ukazuje, že průmysl ročně odstraňuje přibližně 50 miliard metrických tun tohoto materiálu. Toto tempo výrazně překračuje přirozenou schopnost planety písek doplňovat. Množství vytěženého písku odpovídá výstavbě více než 19 000 Velkých pyramid v Gíze každý rok, přičemž poptávka po stavebních materiálech má do roku 2060 vzrůst o 45 %.

Nadměrná těžba písku z krajiny, říčních delt a pobřežních zón ohrožuje ekosystémy, živobytí a mnoho procesů, na kterých závisí život. Písek je klíčový pro výrobu betonu, skla a křemíkových komponentů, jako jsou elektronické čipy a solární panely. Zároveň je však „první linií obrany“ proti stoupající hladině moří, bouřkovým vlnám a zasolování pobřežních vodonosných vrstev, což jsou všechno jevy zhoršované změnou klimatu.

Jihovýchodní Asie je epicentrem nabídky i poptávky, kde rozsáhlé rekultivace půdy, megaprojekty městského rozvoje a rostoucí export písku způsobují nezvratnou erozi řek a degradaci pobřeží. Například na Filipínách vedla těžba 155 milionů kubických metrů písku pro nové letiště v Manilské zátoce k vysídlení 700 rodin a nevratnému poškození jedné z nejproduktivnějších rybářských oblastí. Podobně v Indonésii zničila těžba 22 milionů kubických metrů písku pro městský megaprojekt klíčovou rybářskou oblast, snížila příjmy místních rybářů o 80 % a poškodila korálové útesy a mangrovy. V řece Mekong v Kambodži a Vietnamu prohlubuje těžba písku říční koryto, což vede ke kolapsu břehů, ztrátě majetku a zvýšenému zasolování, které ohrožuje rybolov a zemědělství.

Zpráva UNEP zdůrazňuje, že písek je strategickým přírodním aktivem, nezbytným pro lidskou prosperitu i zdraví planety. Navrhuje komplexní řešení, včetně koordinované správy, silnějšího monitoringu a dlouhodobého, přeshraničního plánování. Je potřeba zlepšit těžební postupy a využívat písek moudřeji, s ohledem na rovnováhu mezi uspokojením poptávky a ochranou životního prostředí.

Pro efektivní správu písečných zdrojů je klíčové lepší získávání dat, mapování a monitoring, které pomohou identifikovat ekologicky cenné oblasti a posoudit dopady těžby. Rozhodovací procesy by měly integrovat hlediska biodiverzity, například pomocí platforem jako Marine Sand Watch a Sand Assessment Tool od UNEP. Průmysl by měl také podléhat větší transparentnosti v licencování a finančních tocích a přísněji dodržovat ekologické předpisy. Udržení písku na jeho přirozeném místě může být z dlouhodobého hlediska ekonomicky výhodnější, zejména tam, kde poskytuje klíčové ekosystémové služby.