Kanadský štít skrývá obří zdroj bílého vodíku: Miliardy let staré skály ho uvolňují nepřetržitě

V temných tunelech aktivního dolu poblíž Timmins v Ontariu uniká ze Země něco mimořádného – čistá energie. Geochemici poprvé zachytili a změřili trvalé úniky „bílého vodíku“ přímo z miliardy let starých skalních útvarů.

V temných tunelech aktivního dolu poblíž Timmins v Ontariu uniká ze Země něco mimořádného – čistá energie. Geochemici poprvé zachytili a změřili trvalé úniky „bílého vodíku“ přímo z miliardy let starých skalních útvarů. Tento objev, vedený výzkumníky z University of Toronto a University of Ottawa, by mohl významně přispět k celosvětovému přechodu na čistou energii.

Vědci zjistili, že z 15 000 vrtů na místě by se mohlo přirozeně uvolnit přes 140 tun vodíku ročně. To je dostatek energie pro roční potřeby více než 400 domácností, což představuje 4,7 milionu kilowattů energie za rok z jediné lokality. Současná světová ekonomika vodíku dosahuje hodnoty 135 miliard dolarů a plyn se využívá v ocelářství, výrobě metanolu a hnojiv. Problémem je, že téměř veškerý průmyslový vodík se v současnosti vyrábí z fosilních paliv, což uvolňuje značné množství oxidu uhličitého do atmosféry. Dokonce i „zelený vodík“, vyráběný štěpením vody pomocí obnovitelné energie, vyžaduje obrovské množství elektřiny, složitou infrastrukturu a nákladnou dálkovou přepravu.

Bílý vodík by mohl tuto situaci změnit, jelikož je vyráběn samotnou planetou. „Data z této studie naznačují, že existují zásadní nevyužité příležitosti k přístupu k domácímu zdroji nákladově efektivní energie produkované ze skal pod našima nohama,“ uvedla univerzitní profesorka Barbara Sherwood Lollar z Katedry věd o Zemi na University of Toronto. Dodala, že tento zdroj poskytuje „kanadský“ prostředek, který by mohl podpořit místní a regionální průmyslová centra a snížit jejich závislost na dovozu uhlovodíkových paliv.

Vědci monitorovali jednotlivé vrty hluboko v Kanadském štítu a zjistili, že jeden vrt uvolňuje průměrně osm kilogramů vodíku ročně, což je zhruba hmotnost standardní autobaterie. Tento plyn proudí nepřetržitě po dobu deseti i více let. Přírodní vodík vzniká v průběhu času podzemními chemickými reakcemi mezi horninami a podzemními vodami v těchto horninách. Geologickým přínosem bílého vodíku je, že se tvoří prastarými chemickými reakcemi mezi vodou a specifickými minerály. V Kanadě se tyto minerály nacházejí ve stejných skalních útvarech, kde horníci již těží měď, nikl a diamanty, nebo hledají kritické kovy pro zelenou transformaci, jako je lithium a kobalt. To znamená, že energie je k dispozici přesně tam, kde ji těžký průmysl potřebuje.

Namísto budování miliardových potrubí pro přepravu vodíku po celé zemi by těžební společnosti mohly teoreticky využít horniny pod svýma nohama k napájení svých vlastních operací. Tato studie poskytuje první konkrétní, měřená data o velkých objemech přírodního vodíku, který se trvale uvolňuje po mnoho let. Ukazuje, že Kanada může využít svou jedinečnou geologii, zejména v existujících těžebních oblastech, jako je Severní Ontario, Quebec, Nunavut a Severozápadní teritoria. To by mohlo poskytnout levnější a čistší alternativu k průmyslovému vodíku na bázi uhlovodíků. Zjištění byla publikována v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences 18. května.