Mapy, které ignorují životy: Jak měřítko ovlivňuje indické pobřežní komunity a jejich obživu

Indická politika pobřežního zónování vyžaduje veřejné konzultace pouze pro mapy ve větším měřítku 1:25 000. Tyto mapy však často nezachycují společné prostory a kritickou infrastrukturu, na níž závisí pobřežní komunity.

Indická politika pobřežního zónování vyžaduje veřejné konzultace pouze pro mapy ve větším měřítku 1:25 000. Tyto mapy však často nezachycují společné prostory a kritickou infrastrukturu, na níž závisí pobřežní komunity. Detailnější mapy v měřítku 1:4 000, které jsou základem pro schvalování infrastrukturních projektů, jsou pro místní obyvatele obtížně dostupné.

V oblastech Puducherry a Karaikal komunity v březnu 2023 a dubnu 2024 protestovaly proti návrhům map v měřítku 1:25 000, protože nezahrnovaly některé ekologicky citlivé zóny a společné prostory. Příkladem je 75letá Kannachiamma, která denně vstává v jednu ráno, aby koupila ryby, které pak suší v centru poblíž své vesnice. Tato sušárna ryb, která je pro ni a pro téměř polovinu žen v rybářských vesnicích Akkampettai, Kilinjalmedu a Karaikalmedu hlavním zdrojem obživy, je na mapách v měřítku 1:25 000 sotva viditelná. Jedná se o betonovou plochu o rozloze pouhých 300 metrů čtverečních s malými bambusovými a plachtovými přístřešky.

Pobřežní regulační zóna (CRZ) má za cíl chránit křehké pobřežní ekosystémy a rozděluje území až do 500 metrů od hranice přílivu do zón s různou úrovní ochrany. Klíčovou součástí tohoto procesu je vypracování plánů řízení pobřežních zón (CZMP). Oznámení CRZ nařizuje státům a svazovým teritoriím, aby tyto plány vypracovaly a předložily je k veřejné konzultaci před schválením centrálním ministerstvem životního prostředí.

Problém spočívá v tom, že pokyny vyžadují, aby mapy CZM byly kresleny v měřítku 1:25 000. V tomto měřítku pokrývá jedna mřížka téměř 14 × 14 kilometrů, tedy 196 km². Mapa je tak rozsáhlá, že společné prostory, jako jsou sušárny ryb, jsou na ní sotva viditelné, což znemožňuje členům komunity smysluplně se vyjádřit. I když nařízení také požaduje vytvoření menších místních map v měřítku 1:4 000, tyto mapy nepodléhají procesu veřejné konzultace.

Tento rozdíl v měřítku je obzvláště důležitý v pobřežních oblastech, protože pobřeží jako přírodní hranice má křivky, drobné detaily a záhyby. Čím blíže se na pobřeží díváme, tím více detailů je viditelných. Tento jev se nazývá paradox pobřeží a je jedním z důvodů, proč se délka indického pobřeží loni zvýšila ze 7 500 kilometrů na téměř 11 100 kilometrů. Předchozí odhad ze 70. let minulého století se na pobřeží díval v měřítku 1:4 500 000, zatímco nový odhad je vypočítán v měřítku 1:250 000. Kromě chybějících detailů mapy CZM v měřítku 1:25 000 nedokážou zachytit složité a dynamické propojení, které mají komunity s pobřežím a jeho ekologií. Rybáři využívají prostor k parkování lodí, opravám sítí a člunů, a večer je to také místo, kde si hrají děti.