Indka Sumati (43) mění pohled na svůj stát: Její zero-waste móda oživuje zapomenutá řemesla Biháru

Sumati Jalan (43) z Patny v indickém Biháru se často setkávala se stereotypy spojenými s jejím rodným státem. Když odešla studovat, lidé jí říkali, že „nevypadá jako Bihárka“, což považovali za kompliment.

Sumati Jalan (43) z Patny v indickém Biháru se často setkávala se stereotypy spojenými s jejím rodným státem. Když odešla studovat, lidé jí říkali, že „nevypadá jako Bihárka“, což považovali za kompliment. Tyto zkušenosti ji přiměly k tomu, aby se v roce 2018 vrátila domů a založila značku Bihart, jejímž cílem je tyto předsudky vyvrátit a ukázat bohatou kulturu Biháru.

Bihár je sice kulturně velmi bohatý, ale kromě malířství Madhubani a hedvábí Bhagalpuri Tussar jsou jeho další řemesla málo známá. Mnoho z nich, jako jsou sujani, manjusha, sikki a techniky tkaní jako extra weft, chingari, fishnet a jharna, je buď ztraceno, nebo na pokraji zániku. Sumati se snaží tato řemesla oživit a povznést tím, že je začleňuje do moderních designů. Vytváří tak současné oděvy a doplňky, od sárí z morušového hedvábí po kurtis, crop topy, tašky s aplikacemi, ručně vyráběné panenky Sujani a polštáře s extra weft tkaním.

Značka Bihart, spuštěná v roce 2020, funguje na principu nulového odpadu. Zbytky látek se používají k výrobě výšivek a potisků na látky Khadi, ze kterých se pak šijí například crop topy. Sumati se snaží řešit i problém, kdy řemeslníci opouštějí tradiční umění kvůli nízkým příjmům a odcházejí za prací do větších měst. Spolupracuje s místními řemeslníky a tkalci, její tým tvoří 15 stálých zaměstnanců a síť 18 řemeslníků a 12 tkalců. Jednou z největších výzev bylo přeškolení těchto umělců, kteří byli zvyklí na tradiční vzory jako býk, kalash (džbán), kráva nebo lotos. Sumati je učí geometrické vzory, což vyžaduje čas a trpělivost, ale vede k fantastickým výsledkům.

Díky Bihartu získali řemeslníci stabilní příjem. Například řemeslnice Ruby Devi dříve neměla stálou práci, ale nyní si za metr sujani vydělá až 1 200 rupií. Její příklad inspiruje i další ženy v komunitě k učení se řemeslu. Bihart dosahuje měsíčních tržeb 1,5 milionu rupií a má obchody v Goa, Bengaluru, Dillí, Udaipuru a Rishikeshi, přičemž největší prodeje pocházejí z velkých měst jako Bengaluru, Bombaj, Puné, Hajdarábád, Čennaí a Goa. Sumati, absolventka masové komunikace, lingvistiky, literatury a práva, věří, že se jí daří měnit vnímání Biháru a jeho umění u zákazníků z celé Indie.