V Rumunsku objevena 350m² megastruktura: Mění pohled na organizaci pravěkých osad bez vůdců

Archeologové z Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg (FAU) učinili v Rumunsku významný objev, který přináší nové poznatky o organizaci velkých pravěkých sídlišť.

Archeologové z Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg (FAU) učinili v Rumunsku významný objev, který přináší nové poznatky o organizaci velkých pravěkých sídlišť. Během vykopávek u Stăuceni v okrese Botoșani na severovýchodě země odhalili megastrukturu o rozloze přibližně 350 metrů čtverečních, která patřila kultuře Cucuteni-Trypillia.

Tato stavba je více než třikrát větší než okolní obydlí a je jedním z nejstarších známých příkladů v regionu. Dosud byly srovnatelné megastruktury nacházeny především ve větších sídlištích na Ukrajině. Profesorce Doris Mischka z FAU se však podařilo prokázat, že tento typ budov byl začleněn do osad velmi brzy a vyskytoval se i v mnohem menších komunitách, jako je ta ve Stăuceni, která čítala pouhých 45 domů. Zjištění naznačují, že megastruktura byla postavena později než zbytek osady.

Pravěká sídliště, zejména ta na Ukrajině z 5. a počátku 4. tisíciletí př. n. l., mohla mít až 3 000 domů a 15 000 až 30 000 obyvatel. Překvapivé je, že v těchto rozsáhlých komunitách nebyly nalezeny žádné známky centrálního vůdce, paláců ani velkých skladovacích budov. Megastruktury tak představují jediný dosavadní náznak toho, jak mohly být tyto společnosti organizovány, ačkoli jejich přesná funkce zůstává předmětem diskusí.

Stavba megastruktury se lišila od běžných obydlí. Pod podlahou z rozštěpených klád s vrstvou hlíny objevili vědci v Stăuceni obvodový základový příkop s masivními kůly, což svědčí o unikátním způsobu konstrukce. Uvnitř budovy se však našlo poměrně málo artefaktů – úlomky keramiky, kamenné nástroje a několik botanických zbytků, včetně zuhelnatělých zrn a semene blínu černého, rostliny známé pro své psychoaktivní vlastnosti. Tyto nálezy se jen málo liší od těch v běžných obydlích, což ztěžuje určení, zda budova sloužila jako shromaždiště, rituální místo, nebo obojí. Další výzkum bude klíčový pro objasnění role těchto záhadných staveb v pravěkých společnostech.