Fukušima po katastrofě: Hybridní prasata se množí rekordní rychlostí, vědci odhalili klíčový faktor

Rychle rostoucí populace hybridních prasat se šíří v opuštěných oblastech poblíž japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiiči.

Rychle rostoucí populace hybridních prasat se šíří v opuštěných oblastech poblíž japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiiči. Nový výzkum, který studuje následky jaderné katastrofy z roku 2011, odhalil, že tito kříženci zdědili klíčové reprodukční vlastnosti od domácích prasat, což jim umožňuje množit se výrazně rychleji než původní divoká prasata.

Katastrofa ve Fukušimě, způsobená silným zemětřesením a tsunami v březnu 2011, si vynutila evakuaci přibližně 164 000 obyvatel z oblastí zasažených radiací. Celá města zůstala po léta prázdná. Během chaosu unikla domácí prasata z farem do okolních lesů, kde se začala křížit s původními divokými prasaty. Na rozdíl od divokých prasat, která se obvykle množí jednou ročně, se domácí prasata mohou rozmnožovat po celý rok. Vědci zjistili, že tento rychlejší reprodukční cyklus umožnil hybridní populaci rapidně růst v opuštěné zóně.

Výzkumníci z Fukušimské a Hirosaki univerzity analyzovali vzorky DNA hybridních zvířat. Zjistili, že potomci zdědili rychlý reprodukční cyklus prostřednictvím mateřské linie. Profesor Šingo Kaneko z Fukušimské univerzity zdůraznil, že zatímco se dříve předpokládalo, že hybridizace může přispět k růstu populace, tato studie konkrétně ukazuje, že rychlý reprodukční cyklus domácích prasat je děděn po mateřské linii. Po opuštění regionu obyvateli se divoká prasata rychle rozšířila po prázdných zemědělských půdách a lesích Fukušimy, a to i díky absenci lovu a lidské činnosti.

Studie, publikovaná v Journal of Forest Research, také poznamenala, že křížení mezi divokými a domestikovanými zvířaty je rostoucím globálním problémem pro řízení a ochranu divoké zvěře, protože může narušit přirozené evoluční procesy. Vědci analyzovali mitochondriální DNA a jaderné genetické markery od 191 divokých prasat a 10 domácích prasat shromážděných v letech 2015 až 2018. Zjistili, že hybridní zvířata vykazovala nižší úrovně DNA domácích prasat, což naznačuje, že opakované křížení s divokými prasaty pomalu ředí geny domácích prasat, přičemž si však zachovává výhodu rychlého rozmnožování.

Divoká prasata jsou považována za jeden z nejničivějších invazivních druhů na světě, protože poškozují úrodu, hospodářská zvířata a ekosystémy. Podle amerického ministerstva zemědělství se odhaduje, že úsilí o nápravu škod způsobených divokými prasaty stojí jen ve Spojených státech ročně 3,4 miliardy dolarů. Případ Fukušimy může pomoci úřadům pro ochranu divoké zvěře lépe pochopit, jak se hybridní zvířata šíří a jak rychle se jejich populace mohou za správných podmínek rozrůst. Pochopením, že mateřské linie domácích prasat urychlují generační obrat, mohou úřady lépe předvídat rizika populačních explozí.