Mravenci za tisíce korun: Proč se stávají hitem a jak nelegální obchod ovlivňuje ekosystémy

Mravenci se stávají novými oblíbenými mazlíčky po celém světě. Jsou malí, nenároční na údržbu a jejich komplexní chování fascinuje stále více lidí. Tato rostoucí popularita však vede k rozsáhlému nelegálnímu obchodu s mravenci, který má vážné environmentální a finanční dopady.

Mravenci se stávají novými oblíbenými mazlíčky po celém světě. Jsou malí, nenároční na údržbu a jejich komplexní chování fascinuje stále více lidí. Tato rostoucí popularita však vede k rozsáhlému nelegálnímu obchodu s mravenci, který má vážné environmentální a finanční dopady. Divocí mravenci se tak objevují na místech, kam nepatří, a jejich cena stoupá do závratných výšin – jedna mravenčí královna může stát až 220 dolarů.

Fascinace mravenci je pochopitelná. Lidé je mohou pozorovat při sofistikovaném chování, jako je farmaření, budování složitých kolonií nebo intenzivní bitvy. Navíc jsou mravenci považováni za jedny z nejnezávislejších a nejautonomnějších mazlíčků: nepotřebují péči, venčení, jsou tiší a nevyžadují mnoho prostoru. Poptávka je vysoká nejen po africkém mravenci sklízecím, který je v komunitě chovatelů mravenců považován za „rockovou hvězdu“, ale i po mnoha dalších druzích.

Odhadnout celkovou hodnotu globálního obchodu s mravenci je obtížné, jelikož velká část probíhá tajně. Studie však ukázala, že jen na jedné čínské e-commerce platformě se za šest měsíců roku 2021 prodalo pět nejžádanějších druhů mravenců za přibližně 2,5 milionu dolarů. Pašování mravenců je navíc velmi snadné: jsou malí, přenosní a rentgenové přístroje je nedokážou detekovat. Nejsou ani součástí mezinárodních úmluv, které regulují obchod s více než 40 000 druhy zvířat. I když je například v Keni vývoz mravenců nelegální, po překročení hranic se situace stává „šedou zónou“, což obchodu nahrává.

Environmentální dopady jsou značné. Například africký mravenec sklízecí hraje zásadní roli v africké savaně: konzumuje semena a pomáhá je rozptylovat, zatímco jeho hloubení a podzemní pohyb provzdušňují půdu. Je také důležitým zdrojem potravy pro mnoho zvířat. Jeho odstranění z ekosystému může mít kaskádové dopady na potravní sítě a celkové prostředí. Naopak zavlečení mravenců do nepůvodních prostředí může narušit místní společenství a druhovou rozmanitost. Příkladem je asijský druh, který v Austrálii zabil miliony původních červených krabů, nebo mravenci z Jižní Ameriky, kteří způsobili rozsáhlé ekologické škody na Havaji.

Vědci proto naléhavě volají po přísnější regulaci obchodu s mravenci. Pokud jsou již chráněna jiná zvířata, proč ne mravenci? Pro milovníky mravenců existuje i zodpovědná cesta: nikdy nekupovat mravence online, ale zvážit sběr a chov mravenců z vlastního okolí. Zatímco obchod s exotickými mravenci přináší stále více peněz, skutečné náklady na životní prostředí jsou mnohem vyšší.