Překvapivý nález v Africe: Lidská kremace je možná o 100 000 let starší, než jsme si mysleli

Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí je i Ferhat Kaya z finské Univerzity v Oulu, přinesl nové poznatky o životě, pohybu a adaptaci raných lidí před 100 000 lety.

Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí je i Ferhat Kaya z finské Univerzity v Oulu, přinesl nové poznatky o životě, pohybu a adaptaci raných lidí před 100 000 lety. Skupina vědců zkoumá Afarskou proláklinu již od roku 1981 a jejich nejnovější studie byla publikována v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Na nalezišti byly objeveny významné fosilie, včetně pozůstatků jedinců Homo sapiens. Mezi nimi se nacházely kosti, které byly spáleny při vysokých teplotách. Tento objev může naznačovat kremaci a představuje tak nejstarší známý důkaz lidské kremace na světě. Kromě spálených kostí byly na pozůstatcích patrné i stopy po kousnutí predátory a známky náhlého pohřbení.

Studie dále ukazuje, že místní hydrologické faktory, jako byly záplavové cykly starověké řeky Awash, ovlivňovaly život lidí více než globální klimatické výkyvy. Tisíce kamenných nástrojů nalezených na místě naznačují, že se lidé opakovaně vraceli do této oblasti na krátká období, pravděpodobně sezónně, na záplavové pláni.

Artefakty zdokumentované na nalezišti zůstaly v téměř nedotčených vrstvách, což vědcům poskytuje neobvykle přesné pochopení prostorových vztahů mezi objekty a fosiliemi v široké oblasti. „Tento výzkum nám pomáhá vybudovat komplexní pochopení toho, jak raní Homo sapiens interagovali se svým prostředím. Naše zjištění naznačují, že místní faktory související s vodou a jejími změnami byly rozhodujícíjší než globální klimatické variace,“ uvedl Ferhat Kaya.