Překvapivý objev: Běluha mořská prošla zrcadlovým testem, který zvládne jen hrstka druhů

V newyorském akváriu strávila běluha mořská jménem Nataša hodiny před obousměrným zrcadlem, kde protahovala krk, piruetovala, kývala a třásla hlavou. Podobně se chovala i její dcera Maris.

V newyorském akváriu strávila běluha mořská jménem Nataša hodiny před obousměrným zrcadlem, kde protahovala krk, piruetovala, kývala a třásla hlavou. Podobně se chovala i její dcera Maris. Podle nové studie publikované v časopise PLOS One obě zvířata vykazovala behaviorální znaky zrcadlového sebeuvědomění – kognitivní schopnosti, která je dlouhodobě považována za ukazatel sebeuvědomění a která u běluh mořských dosud nebyla zdokumentována.

Pokud se tento výsledek potvrdí, běluhy se připojí k pozoruhodně krátkému seznamu druhů. Zrcadlový test sebeuvědomění (MSR) úspěšně absolvovali, s různou mírou jistoty, lidé (přibližně od dvou let věku), hrstka lidoopů (šimpanzi, bonobové, orangutani a – poněkud sporně – gorily), sloni asijští, delfíni skákaví, pravděpodobně straky, možná kosatky a, jakkoli se to zdá neuvěřitelné, pyskoun. Žádní psi, kočky ani opice. Mnoho druhů, u kterých jsme předpokládali sebeuvědomění, testem neprošlo.

Samotný test spočívá v tom, že výzkumníci umístí značku na místo na těle zvířete, které může vidět pouze v odrazu, aniž by si toho zvíře všimlo. Poté je před zvíře umístěno zrcadlo a vědci sledují jeho reakce. Pokud se zvíře dotkne nebo prozkoumá značku při pohledu na svůj odraz, znamená to, že chápe, že postava v zrcadle je ono samo. Logika testu, sahající k psychologovi Gordonu Gallupovi, který jej vynalezl v roce 1970, spočívá v tom, že k použití zrcadla jako nástroje k prozkoumání vlastního těla je nutná mentální reprezentace sebe sama jako odlišné entity.

Záznamy chování běluh jsou více než dvě desetiletí staré. „Po původní studii jsme doufali, že v následujících letech provedeme další studie s dalšími běluhy, ale to nebylo možné,“ uvedla hlavní autorka Diana Reiss. „Inspirováni četnými studiemi z posledních let, které se zabývaly různými aspekty kognice a chování běluh mořských, jsme se rozhodli znovu prozkoumat a digitalizovat původní videokazety a provést důkladnou analýzu.“ Během této doby se některé pásky zhoršily a části původních dat byly ztraceny. Během experimentu byly běluhy označeny voděodolnou rtěnkou. Vědci provedli i kontrolní testy s falešným označením, kdy zvířata vykazovala chování podobné sebeuvědomění pouze tehdy, když byla skutečně označena. Nejsilnějším důkazem bylo, když Nataša opakovaně přitiskla označenou oblast za pravým uchem k zrcadlu.

Výsledky studie jsou sice založeny na malém vzorku, ale i jediný jedinec, který prokáže danou schopnost, naznačuje, že druh je jí v zásadě schopen. Test zrcadlového sebeuvědomění však čelí kritice z několika stran. Neurovědec Anil Seth z University of Sussex upozorňuje, že MSR není testem vědomí samotného, ale spíše testem specifické schopnosti rozpoznat vlastní tělo. Neúspěch v testu neznamená, že zvíře postrádá vědomí nebo jakoukoli formu sebe sama. Test je motivován tím, co je přirozené pro lidi, a nemusí být přirozený pro jiné druhy, i když mají stejnou schopnost. Zvířata mohou selhat, protože nemají ráda oční kontakt, zrcadla, nebo je úkol prostě nezajímá.