Vědci zkoumají odvážný plán: Obří přehrada v Beringově průlivu by mohla stabilizovat klíčové oceánské proudy

Rostoucí globální teploty představují významnou hrozbu pro Atlantickou meridionální cirkulaci (AMOC), klíčový oceánský proud, který ovlivňuje světové počasí. AMOC funguje jako obrovská smyčka, která transportuje teplou vodu na sever a chladnější vodu na jih.

Rostoucí globální teploty představují významnou hrozbu pro Atlantickou meridionální cirkulaci (AMOC), klíčový oceánský proud, který ovlivňuje světové počasí. AMOC funguje jako obrovská smyčka, která transportuje teplou vodu na sever a chladnější vodu na jih. Pokud by došlo k jejímu oslabení, mohlo by to vést k výraznému poklesu teplot v Evropě, narušení srážek v tropech a zvýšení hladiny moří na východním pobřeží USA.

Ve snaze zabránit oslabení AMOC navrhli dva vědci – Jelle Soons a Henk A. Dijkstra z Utrechtské univerzity – odvážné řešení: výstavbu obří přehrady přes Beringův průliv, který odděluje Aljašku od Sibiře. Jejich studie, publikovaná v časopise Science Advances, naznačuje, že tento megaprojekt by teoreticky mohl stabilizovat oceánský proud. Soons zdůraznil, že jde o „ověření konceptu“, které by mohlo být zváženo v „nejhorším scénáři“.

Výzkumníci se zaměřili na Beringův průliv, protože je to úzké hrdlo, kterým AMOC pumpuje sladkou vodu z Tichého oceánu do Severního ledového oceánu a následně do Atlantiku. Počítačové simulace ukázaly, že přehrada by omezila tok sladké vody z Arktidy do Atlantiku, čímž by Atlantik zůstal slanější a stabilizoval by se tok AMOC. Klíčové je však načasování: pokud by byla přehrada postavena, když je AMOC silná, pomohla by ji udržet zdravou. Pokud by však byla postavena v době, kdy je AMOC již slabá, mohla by její oslabení urychlit. Aktuální stav AMOC a její blízkost k oslabení jsou stále předmětem vědeckých debat.

Autoři studie připouštějí, že technické detaily výstavby přehrady dlouhé přes osmdesát kilometrů přesahují rámec jejich výzkumu. Stejně tak zůstávají otevřené otázky týkající se dopadu na migrační trasy mořských živočichů, lodní trasy ropných tankerů nebo na vždy napjaté vztahy mezi USA a Ruskem. Britský meteorologický úřad (Met Office) se k návrhu vyjádřil s opatrností, když uvedl, že nepodporuje geoinženýrská řešení klimatických změn, která často přinášejí výrazné a nezamýšlené důsledky. Místo toho prosazuje úsilí o zabránění každému zlomku stupně globálního oteplování jako udržitelnější a pragmatičtější přístup. Podobné odvážné klimatické řešení se objevilo i v souvislosti s ledovcem Thwaites v západní Antarktidě, kde inženýři navrhli obestavět jej více než devadesátikilometrovou „záclonou“, která by blokovala teplou vodu a bránila jeho tání.