AI animovala erotické fotky žen z 70. let: Vlna kritiky kvůli souhlasu a etice
InovaceKombinace umělé inteligence a filmové tvorby s sebou vždy nese rizika, ale nová kolekce krátkých filmů s AI, která měla premiéru v Cannes – byť mimo oficiální festival – výrazně prověřuje trpělivost veřejnosti s touto technologií.
Kombinace umělé inteligence a filmové tvorby s sebou vždy nese rizika, ale nová kolekce krátkých filmů s AI, která měla premiéru v Cannes – byť mimo oficiální festival – výrazně prověřuje trpělivost veřejnosti s touto technologií. Norská společnost Multiformat ve spolupráci se streamovací službou Cultpix vytvořila snímky s názvem „Sh(AI)ved“ pomocí generativní umělé inteligence, která přeměnila fotografie z erotického časopisu z roku 1976 na pohyblivé obrazy doplněné zvukem a dialogy, jak informoval deník Variety.
Projekt okamžitě vyvolal vlnu nevole na sociálních sítích, kde se kritika zaměřila na etické porušení týkající se souhlasu. Zdá se, že tvůrci se touto otázkou příliš nezabývali. Komentátoři na platformách jako Bluesky a X vyjádřili rozhořčení nad tím, že AI mohla být použita k „reanimaci těl/obrazů mrtvých žen za účelem tvorby nekonzistentního pornografického obsahu“, jelikož některé z modelek z roku 1976 již pravděpodobně nežijí. Veřejnost označila takové jednání za zavrženíhodné a otřesné.
Umělá inteligence je již dlouho předmětem kontroverzí kvůli neoprávněnému používání existujících uměleckých děl a obrazů bez souhlasu původních umělců. V případě projektu Cultpix je kritika ještě naléhavější, neboť přímo transformuje podobizny skutečných osob v sexuálních pozicích bez jejich svolení. Otázka, zda byly ženy z erotických časopisů kontaktovány, zůstává nezodpovězena. Používání nástrojů AI k nekonzistentnímu generování sexuálních obrazů osob je letos palčivým tématem, například v souvislosti s chatbotem Grok Elona Muska, který byl zneužit k digitálnímu „svlékání“ žen a dětí.
Generální ředitel Cultpixu Rickard Gramfors pro Variety uvedl, že cílem bylo „použít nejnovější technologii k podnícení diskuse o postojích k obrazům, které jsou nyní půl století staré“. Dále dodal, že „co bylo kdysi považováno za šokující ‚materiál pro dospělé‘, se dnes zdá pozoruhodně nevinné“. Oficiální účet Cultpixu na síti X se dokonce zapojil do diskuse s kritiky, bránil se tvrzením, že jde o „experiment“ a že chtějí „vidět, co si lidé myslí, pozitivní i negativní“. V dalším příspěvku Cultpix argumentoval, že souhlas nebyl potřeba, protože byl dán již před padesáti lety: „Jednalo se o placené umělkyně, které souhlasily s nahráváním svých ‚hanky panky‘. My jsme jen přidali pohyb a zvuk.“
Tento případ zdůrazňuje naléhavou potřebu rozvíjet a implementovat jasné etické směrnice pro generativní umělou inteligenci, zejména v kontextu citlivého obsahu a ochrany osobních práv. Veřejná diskuse a kritika, která se kolem takových projektů zvedá, hraje klíčovou roli při formování těchto pravidel a zvyšování povědomí o potenciálním zneužití nových technologií.