Švédská studie: Každá třetí politička se bojí mluvit na veřejnosti kvůli hrozbám a obtěžování

Ženy působící v politice se výrazně častěji než jejich mužští kolegové zdržují veřejných prohlášení kvůli obavám z hrozeb nebo obtěžování. Tento jev je obzvláště patrný u témat souvisejících s migrací a rovností pohlaví.

Ženy působící v politice se výrazně častěji než jejich mužští kolegové zdržují veřejných prohlášení kvůli obavám z hrozeb nebo obtěžování. Tento jev je obzvláště patrný u témat souvisejících s migrací a rovností pohlaví. Podobný problém se týká i politiků s imigrantským původem, kteří se rovněž častěji vyhýbají veřejným vystoupením.

Tyto závěry vyplývají z rozsáhlé švédské studie, která analyzovala 43 000 odpovědí od švédských politiků na národní i komunální úrovni za období deseti let. Výzkum, který provedli politologové z Uppsalské univerzity Sandra Håkansson a Cecilia Johansson, byl publikován v časopise British Journal of Political Science. Studie vychází z dat získaných v rámci opakovaného průzkumu bezpečnosti politiků (Politikernas trygghetsundersökning), který provádí Švédská národní rada pro prevenci kriminality.

Výsledky studie ukazují, že mezi poslanci švédského parlamentu se 36 % žen vyhýbá veřejným prohlášením, zatímco u mužů je to 20 %. Podobně 36 % poslanců s imigrantským původem uvedlo, že se zdržují veřejného vyjadřování, oproti 26 % poslanců bez imigrantského původu. Na komunální úrovni se 18 % političek vyhýbá veřejným vystoupením ve srovnání s 13 % mužů. U místních politiků s imigrantským původem tento podíl činí 18 %, zatímco u těch bez imigrantského původu 14 %.

Tato zjištění naznačují, že obavy z hrozeb a obtěžování mohou mít zásadní dopad na kvalitu a rozmanitost veřejné debaty. Když se určité skupiny politiků cítí nuceny mlčet, může to vést k nedostatečnému zastoupení důležitých perspektiv a k oslabení demokratického dialogu, zejména v citlivých společenských otázkách. Identifikace tohoto problému je klíčovým krokem k hledání řešení, která by zajistila bezpečnější a inkluzivnější prostředí pro všechny účastníky veřejné debaty.

Co to znamená pro Česko

Přestože se studie zaměřila na Švédsko, její závěry mohou rezonovat i v České republice a dalších zemích. Fenomén umlčování politiků, zejména žen a menšin, kvůli hrozbám a obtěžování je celosvětovým problémem, který ovlivňuje demokratické procesy a diverzitu názorů ve veřejném prostoru.