Čína změnila výpočet emisí CO2: Vznikla tak mezera odpovídající ročním emisím Německa

Čína zásadně upravila způsob měření svého klíčového klimatického cíle, což v uplynulých pěti letech (2020–2025) fakticky snížilo růst emisí oxidu uhličitého (CO2) v zemi na polovinu.

Čína zásadně upravila způsob měření svého klíčového klimatického cíle, což v uplynulých pěti letech (2020–2025) fakticky snížilo růst emisí oxidu uhličitého (CO2) v zemi na polovinu. Podle revidovaného ukazatele „uhlíkové intenzity“, tedy množství CO2 na jednotku ekonomického výkonu, se čínské emise zvýšily pouze o 7 %, zatímco předchozí oficiální statistiky naznačovaly nárůst o 14 %. Tato revize vytváří na papíře mezeru 700–730 milionů tun CO2 (MtCO2) ročně, což odpovídá celkovým emisím Německa nebo Jižní Koreje.

Čína nikdy oficiálně nedefinovala, jak měří uhlíkovou intenzitu, ale nyní provedla zjevně retrospektivní změnu, která usnadňuje plnění cílů. Díky tomuto posunu se Čína oficiálně přiblížila splnění svého cíle uhlíkové intenzity pro období 2020–2025, zatímco dříve oficiální statistiky naznačovaly výrazné zaostávání. Nová definice uhlíkové intenzity nebyla zveřejněna, ale ani pravděpodobné přístupy k výpočtu této metriky zřejmě nedokážou plně vysvětlit tuto mezeru velikosti Německa.

Zjevné mezery nebo nesrovnalosti v novém čínském účetnictví uhlíku rovněž znamenají, že Čína by mohla splnit své mezinárodní klimatické závazky pro rok 2030, i kdyby její emise rostly, zatímco předchozí měření by vyžadovalo jejich pokles. Snížení uhlíkové intenzity – emisí CO2 na jednotku HDP – je klíčovým klimatickým závazkem Číny od kodaňské klimatické konference v roce 2009. Nová metodika zřejmě zahrnuje emise z průmyslových procesů a vylučuje neenergetické využití fosilních paliv, což se odráží v rychlejším „zlepšení“ uhlíkové intenzity.

I když změny v rozsahu měření (například pokles produkce cementu a vyloučení rychle rostoucího neenergetického využití fosilních paliv v chemickém průmyslu) vysvětlují část rozdílu, stále zůstává nevysvětlená mezera přibližně 380 MtCO2. To naznačuje buď další vyloučení emisí CO2, nebo mezery v monitorování některých energetických či průmyslových emisí. Tyto zjevné mezery v údajích o emisích CO2 pro rok 2025 by mohly ovlivnit plnění dalších klíčových klimatických závazků Číny, jako je závazek dosáhnout vrcholu emisí CO2 před rokem 2030.

Navzdory těmto změnám mohou výzkumníci a analytici nadále sledovat pokrok nezávislým výpočtem čínských emisí CO2. Údaje o spotřebě fosilních paliv, produkci plastů a dalších produktů obsahujících uhlík, stejně jako výrobě komodit s významnými procesními emisemi, poskytují základ pro sledování emisí i podle nového rozsahu. To umožňuje udržet přehled o skutečném vývoji emisí a plnění klimatických cílů.