Vědci zjistili, že sociální a mentální aktivity snižují křehkost ve stáří, u žen až o 6 %
ZdravíDíky pokroku ve zdravotnictví a inovativním technologiím žije stále více lidí déle a zdravěji. Stárnutí však přináší i výzvy, neboť tělo a mysl s věkem slábnou a stávají se náchylnějšími k nemocem, jako je cukrovka, demence nebo některé druhy rakoviny.
Díky pokroku ve zdravotnictví a inovativním technologiím žije stále více lidí déle a zdravěji. Stárnutí však přináší i výzvy, neboť tělo a mysl s věkem slábnou a stávají se náchylnějšími k nemocem, jako je cukrovka, demence nebo některé druhy rakoviny. Nová studie sledovala více než 12 000 starších Australanů, aby zjistila, zda sociální a mentální aktivita může pomoci udržet fyzickou zdatnost ve vyšším věku.
S přibývajícím věkem začínají tkáně a orgány v těle fungovat méně efektivně. Tento proces, známý jako biologické stárnutí, vědci sledují měřením buněčných funkcí. Každého člověka ovlivňuje jinak, proto někteří zůstávají zdraví až do pozdního věku, zatímco jiní stárnou předčasně a stávají se fyzicky křehkými. Křehkost je běžný stav u starších lidí, který ovlivňuje schopnost zotavit se z nemoci nebo zranění. Je to známka zhoršování stavu těla a může zvýšit riziko pádů, hospitalizace a náchylnost k nemocem, jako jsou srdeční choroby, demence a deprese, a dokonce i k předčasné smrti.
Výzkumníci se zaměřili na 19 typů aktivit, které by zapojily starší lidi na kognitivní, sociální nebo kulturní úrovni. Patřily sem pasivní mentální stimulace, jako je poslech hudby nebo sledování televize, i aktivnější činnosti, například luštění hádanek nebo hraní šachů. Důležité je, že studie se nezabývala vlivem jiných životních faktorů, jako je pravidelné cvičení a zdravá strava, na křehkost, protože jejich pozitivní dopad je již dobře zdokumentován.
Do studie bylo zařazeno 12 862 Australanů ve věku 70 let a více, kteří byli v relativně dobrém zdravotním stavu a netrpěli závažnými chorobami. Byli sledováni po dobu 11 let, přičemž každoročně byly sbírány údaje o klíčových ukazatelích zdraví, jako je množství břišního tuku nebo kouření. Hodnocena byla také kognitivní funkce, například schopnost vybavit si seznam slov, a fyzická výkonnost, měřená rychlostí chůze a stiskem ruky. Zkoumala se i snadnost plnění každodenních úkolů, jako je oblékání nebo příprava jídla.
Studie zjistila, že socializace a učení souvisely s delším udržením fyzické síly. Účastníci, kteří se zapojili do klubu nebo místní organizace, měli v průměru o 3 % nižší pravděpodobnost, že se stanou křehkými, a to během sedmiletého období. Podobně i větší sociální síť – například alespoň čtyři příbuzní nebo přátelé, se kterými mohli pravidelně komunikovat a požádat o pomoc – byla spojena se sníženou křehkostí. To může být způsobeno tím, že obě formy sociálního propojení povzbuzují starší lidi k používání mozku a k aktivitě mimo domov.
Stejný efekt byl pozorován u účastníků, kteří se věnovali mentálně stimulujícím aktivitám, jako je hraní karet a šachů nebo luštění hádanek a křížovek. Tyto pasivní mentální aktivity snížily riziko křehkosti přibližně o 4 %. Účastníci, kteří se věnovali gramotnostním úkolům – jako je psaní dopisů, používání počítače nebo navštěvování vzdělávacích kurzů – měli o 2 % nižší pravděpodobnost, že se stanou křehkými, ve srovnání se svými vrstevníky. Ženy však z těchto aktivit profitovaly nejvíce, přičemž jejich pravděpodobnost, že se stanou křehkými, se snížila o 3 % až 6 %. U mužů nebyl podobný efekt pozorován. Tyto rozdíly jsou sice mírné, ale konzistentní, což naznačuje, že pravidelné zapojení do určitých sociálních a učebních aktivit může pomoci udržet si zdraví déle.