Evropa se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa: Vědci vysvětlují klíčové důvody

Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě, přičemž některé její části, zejména ty spojené s Arktidou, zažívají rekordní nárůst teplot.

Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě, přičemž některé její části, zejména ty spojené s Arktidou, zažívají rekordní nárůst teplot. Nedávné rekordní květnové teploty ve Francii, Británii a Irsku jsou jen jedním z projevů tohoto trendu, který kontinentu přináší stále intenzivnější vlny veder.

Zatímco celá planeta je v průměru o 1,4 °C teplejší než v předindustriální době (1850–1900), Evropa se oteplila přibližně o 2,4 °C. Téměř veškerý tento nárůst teplot je způsoben skleníkovým efektem vyvolaným lidskou činností, konkrétně emisemi fosilních paliv. Rozložení tohoto přebytečného tepla je pak ovlivněno několika faktory specifickými pro Evropu.

Jedním z hlavních důvodů jsou změny v atmosférické cirkulaci, které vedou k častějším a intenzivnějším vlnám veder během evropského léta. Oblasti vysokého tlaku, známé jako „tepelné kopule“ nebo „blokující tlakové výše“, se staly v Evropě běžnějšími. Tyto systémy přinášejí stabilní počasí a vyšší teploty, zadržují teplý vzduch z oblastí jako je severní Afrika a brání pohybu jiných povětrnostních systémů. Vzduch je pak nejen teplý, ale i suchý, což přispívá k extrémním podmínkám. Zda zvýšená frekvence těchto systémů souvisí přímo se změnou klimatu, nebo jde o statistickou fluktuaci, je stále předmětem vědecké debaty.

Dalším významným faktorem je geografická poloha Evropy a její propojení s Arktidou, která se otepluje ještě rychleji než zbytek planety – o 3,2 °C oproti předindustriální době. Tento jev je částečně způsoben takzvanou zpětnou vazbou albeda. Světlý sníh a led odrážejí velkou část slunečního tepla zpět do vesmíru. Jakmile však tají, odhalují tmavší povrchy, jako je půda a oceán, které teplo pohlcují. Tání mořského ledu tak vede k větší absorpci tepla, což následně dále ohřívá vodu a způsobuje tání dalšího ledu. Podobně se v mnoha historicky zasněžených oblastech Evropy zmenšila plocha pokrytá sněhem, což odhaluje tmavší půdu a zvyšuje absorpci tepla.

K oteplování přispělo i snížení emisí aerosolů od 80. let minulého století díky přísnějším předpisům o kvalitě ovzduší. Aerosoly, drobné částice ve vzduchu, mají ochlazující efekt tím, že odrážejí sluneční světlo a zvyšují odrazivost mraků. I když je snížení znečištění ovzduší nesmírně důležité pro zdraví dýchacích cest, má vedlejší efekt v podobě zvýšení slunečního záření dopadajícího na zemský povrch, což přispívá k celkovému oteplování.

Tempo změn teplot se v Evropě liší. Východní a jihovýchodní Evropa, stejně jako části střední Evropy včetně Alp, se za posledních 30 let oteplily o 0,5–1 °C za desetiletí. Západní a jihozápadní Evropa a subarktické oblasti Finska, Norska a Švédska zaznamenaly oteplení o 0,2–0,5 °C za desetiletí. Norský arktický souostroví Špicberky, domov ledních medvědů, se otepluje nejrychleji, a to o 1,5–2 °C za desetiletí, což z něj činí jedno z nejrychleji se oteplujících míst na Zemi.