AI mění psychologickou péči: Migranti vnímají léčbu upravenou umělou inteligencí jako kulturně relevantnější

Nová studie z Karolinska Institutet naznačuje, že umělá inteligence (AI) by mohla výrazně urychlit a zefektivnit kulturní adaptaci psychologické léčby pro migranty.

Nová studie z Karolinska Institutet naznačuje, že umělá inteligence (AI) by mohla výrazně urychlit a zefektivnit kulturní adaptaci psychologické léčby pro migranty. Výzkumníci zkoumali, zda AI dokáže vytvořit verze dvou běžných technik kognitivně-behaviorální terapie (KBT), které by byly vnímány jako stejně kulturně relevantní a přijatelné jako verze upravené lidským psychologem. Zjištění, publikovaná v časopise JMIR Formative Research, ukazují slibný potenciál AI zvýšit dostupnost psychologické péče založené na důkazech pro uprchlíky a migranty.

Kulturní adaptace psychologických terapií je často složitý a časově náročný proces. Zároveň existuje značná potřeba těchto terapií v mnoha jazycích a pro různé kulturní kontexty. Studie zahrnovala arabsky mluvící uprchlíky a migranty žijící ve Švédsku, Dánsku a Německu. Účastníci četli materiály KBT, které byly buď přeloženy a kulturně adaptovány AI, nebo psychologem, aniž by věděli, kdo texty vytvořil.

Výsledky ukázaly, že texty adaptované umělou inteligencí byly zpočátku vnímány jako kulturně relevantnější než texty upravené člověkem. Co se týče přijatelnosti, nebyly mezi adaptacemi AI a lidskými adaptacemi zjištěny žádné významné rozdíly. Youstina Demetry, psycholožka a doktorandka na Katedře klinické neurovědy Karolinska Institutet, k tomu dodává: „Povzbudivé je, že texty adaptované AI jsou vnímány přinejmenším stejně relevantně jako ty adaptované lidmi. Doufám, že tato technologie pomůže zvýšit přístup k psychologické podpoře v mateřských jazycích lidí a způsoby, které odrážejí jejich kulturní hodnoty.“

Podle výzkumníků výsledky naznačují, že AI by mohla pomoci snížit propast mezi psychologickými intervencemi dostupnými v angličtině a léčbou dostupnou v jiných jazycích. Zároveň zdůrazňují, že tato oblast je stále v počátečních fázích a aplikace AI v psychiatrii musí být vyvíjeny a implementovány v rámci jasných rámců kvality a bezpečnosti. „Doufáme, že technologie může sloužit jako nástroj k urychlení a rozšíření přístupu k adaptovaným materiálům, za předpokladu, že kvalita a bezpečnost pacientů zůstanou prioritami. Počáteční pokusy o kulturní adaptaci léčby pomocí AI představují slibný první krok,“ říká Demetry.

Studie je součástí Demetryho disertační práce o kulturně adaptované internetové KBT pro mladé arabsky mluvící uprchlíky a migranty s mírnými až středními problémy duševního zdraví. Tato práce také ukazuje, že kulturně adaptovaná léčba přinesla podstatné účinky na depresi a úzkost ve srovnání s kontrolní skupinou. V léčebné skupině dosáhlo remise 57,7 % účastníků, zatímco v kontrolní skupině to bylo 14,3 %. Léčba také zlepšila posttraumatický stres, spánek, odolnost a subjektivní pohodu, přičemž účinky přetrvávaly i po šesti měsících. Disertační práce dále zkoumá, jak mladí arabsky mluvící uprchlíci a migranti popisují duševní onemocnění, a zdůrazňuje zkušenosti takzvaných migrantů generace 1.5 – jedinců, kteří migrovali před nebo během let formování identity a kteří se musí neustále pohybovat mezi kulturními hodnotami své země původu a hodnotami své nové země. Výzkum rovněž zkoumá překážky v hledání pomoci a jak lze kulturně adaptované digitální terapie učinit relevantnějšími a dostupnějšími pro tuto cílovou skupinu.