Únava ze superhrdinů je mýtus: Proč filmy selhávají, zatímco hry a knihy trhají rekordy?

Marvelští superhrdinové z Avengers si po desetiletí užívají obrovskou popularitu, nejprve v komiksech a poté v hollywoodských filmech. Nedávné výsledky filmových adaptací však naznačují, že by se diváci mohli začít cítit unavení.

Marvelští superhrdinové z Avengers si po desetiletí užívají obrovskou popularitu, nejprve v komiksech a poté v hollywoodských filmech. Nedávné výsledky filmových adaptací však naznačují, že by se diváci mohli začít cítit unavení. Překvapivé důkazy ale ukazují, že takzvaná „únava ze superhrdinů“ je spíše mýtus a problém spočívá jinde.

Zatímco filmové nabídky Marvelu v poslední době zaostávají, jejich videohry zažívají obrovský úspěch. Například trilogie Marvel’s Spider-Man pro PlayStation (2018–2023) sklidila nadšené recenze a prodala desítky milionů kopií. Online hra Marvel Rivals, založená na rozsáhlém seznamu komiksových postav Marvelu, navíc získala 40 milionů hráčů během pouhých dvou měsíců od svého vydání koncem roku 2024. To znamená, že superhrdinové jsou stále velmi oblíbení u stejných lidí, kteří se nyní odvracejí od filmů.

Kulturní legitimitu superhrdinským příběhům dodalo i šokující rozhodnutí nakladatelství Penguin z roku 2022, které zařadilo vybrané komiksy Marvelu do své prestižní kolekce Classics. Tím se Marvel stal součástí globálního literárního kánonu po boku autorů jako Jane Austenová a Lev Tolstoj. Tato série znovu vydává původní příběhy vybraných postav a podle Penguinu „slouží jako svědectví o transformačním dopadu Marvelu“, čímž přitahuje i nové publikum. Tradiční model vydávání komiksů sice slábne, ale delší formáty, jako jsou grafické romány, zažívají velký návrat. Trh s grafickými romány nedávno dosáhl bezprecedentních 1,57 miliardy USD. Tento posun začal po roce 2019, kdy se film Avengers: Endgame stal nejvýdělečnějším filmem všech dob, což ukazuje, že globální publikum je zvyklé na dlouhé formáty superhrdinské zábavy a chce jich více.

Je tedy bezpečné říci, že únava ze superhrdinů není skutečný jev. Spotřebitelé spíše reagují na sérii méně inspirativních filmových počinů, které nedosáhly úrovně dřívějších úspěchů Marvelu z let 2008–2019. Klíčovým faktorem, který by Marvel a DC měly zohlednit, je rezonance. Často se předpokládá, že superhrdinové jsou populární díky lehké a nenáročné zábavě, kterou poskytují. Režisér Martin Scorsese dokonce superhrdinské filmy označil za „ne-kino“ a přirovnal je k zábavním parkům. Rozhovory s desítkami fanoušků Marvelu a DC však odhalují jiný obrázek: diváci oceňují silný sociokulturní komentář, který superhrdinské archetypy dokážou nabídnout.

Pro účastníky studie první fáze Marvel Cinematic Universe (2008–2019) poskytovala významný komentář k některým z největších problémů, s nimiž se společnost dnes potýká. Například film Black Panther z roku 2018 byl revoluční v tom, že přinesl témata rasismu a postkolonialismu do žánru letních blockbusterů. Trilogie Iron Man (2008–2013) se zase zabývala globálním terorismem v době, kdy se ISIS stával obávaným jménem. Právě tento současný nedostatek sociálního a kulturního komentáře fanoušci uvádějí jako důvod nedávných problémů Marvelu a DC.