Vlastní data EU ukazují na odlesňování kvůli kůži, přesto ji Brusel chce vyjmout z regulace

Evropská komise navrhla vyjmout hovězí kůže z působnosti nařízení EU o odlesňování (EUDR), a to navzdory vlastním výzkumům, které naznačují, že kůže může být zodpovědná až za 17 % odlesňování spojeného s dovozem komodit, na něž se nařízení vztahuje.

Evropská komise navrhla vyjmout hovězí kůže z působnosti nařízení EU o odlesňování (EUDR), a to navzdory vlastním výzkumům, které naznačují, že kůže může být zodpovědná až za 17 % odlesňování spojeného s dovozem komodit, na něž se nařízení vztahuje. To představuje přibližně 390 kilometrů čtverečních ztraceného lesa ročně, což je plocha dvakrát větší než italské město Pisa.

Rozhodnutí Komise přichází po intenzivním lobbingu kožedělného průmyslu. Hlavní skupiny zastupující tento sektor uspořádaly od roku 2021 nejméně 22 schůzek s evropskými zákonodárci, přičemž více než třetina se uskutečnila v uplynulém roce, kdy se blížila implementace nařízení. Ekologičtí aktivisté upozorňují, že vyjmutí kůže by vytvořilo mezeru v regulaci: hovězí maso by zůstalo pokryto, ale kůže – vysoce hodnotný produkt ze stejného dodavatelského řetězce – by mohla vstupovat na trhy EU bez stejných požadavků na sledovatelnost.

Komise ve svém pracovním dokumentu argumentuje, že kůže by měla být vyloučena kvůli její „nižší ekonomické hodnotě“ a složitému, roztříštěnému dodavatelskému řetězci, který ztěžuje sledování. Rovněž varuje, že ponechání kůže v regulaci by mohlo vytvořit „nevyvážené“ povinnosti mezi výrobci v EU a dovozci hotových výrobků. Vlastní odhady Komise však ukazují, že environmentální přínosy zahrnutí kůže do EUDR by se pohybovaly mezi 979 miliony a 1,96 miliardy eur ročně, zatímco náklady na dodržování předpisů by byly výrazně nižší – kolem 16,7 milionu eur ročně.

Oponenti rozhodnutí, včetně některých poslanců Evropského parlamentu, vyjadřují rozhořčení a požadují vysvětlení. Kritici zdůrazňují, že odstranění kůže z dohledu EUDR by ponechalo mezeru v regulaci, což by umožnilo vysoce hodnotnému produktu z hovězího řetězce nadále proudit na trhy EU bez stejné kontroly jako u masa. Zastánci vyloučení tvrdí, že kůže je pouze „vedlejším produktem“ masného průmyslu, a proto není hnací silou odlesňování. Tento argument se často opírá o jedinou, průmyslem financovanou zprávu, která nebyla podrobena recenznímu řízení.

Debata v Bruselu pokračuje. Do 1. června má Evropská komise obdržet zpětnou vazbu k návrhu na vyjmutí kůže z nařízení. Poté má Evropský parlament a Rada Evropské unie obvykle dva měsíce na vznesení námitek. Pokud tak neučiní, změny budou automaticky přijaty. Celá situace podtrhuje složitost politických rozhodnutí, která musí vyvažovat environmentální cíle s ekonomickými zájmy a praktickými aspekty implementace regulací.