Den matek: Proč je čas mluvit o neplodnosti a uznat rozmanité cesty k mateřství

Den matek, který se slaví po celém světě v květnu, a ve Francii poslední květnovou neděli, je pro mnohé dnem radosti spojeným s rodinnými obědy, dětskými výtvory a objetími. Pro miliony žen je však tento jarní den také dnem tiché bolesti.

Den matek, který se slaví po celém světě v květnu, a ve Francii poslední květnovou neděli, je pro mnohé dnem radosti spojeným s rodinnými obědy, dětskými výtvory a objetími. Pro miliony žen je však tento jarní den také dnem tiché bolesti. Jde o ženy, jejichž těhotenství skončilo potratem, jejichž léčba neplodnosti nepřinesla výsledky, které se po letech vyčerpávající naděje vzdaly, nebo které prostě nikdy neměly dítě, po kterém toužily. Tyto ženy se jen zřídka ocitají v centru oslav, přestože jejich zkušenosti odhalují důležité aspekty toho,ak společnost stále vnímá plodnost, ženství a čas.

Neplodnost je stále tabu

Neplodnost zůstává tématem, o kterém se veřejně velmi těžko mluví. Mnoho žen stále cítí, že se od nich očekává, aby ji tiše a soukromě snášely, aniž by ostatním způsobovaly nepohodlí. I v dnešní době je diskuse o potratu, neúspěšné léčbě plodnosti nebo nedobrovolné bezdětnosti často považována za přílišné sdílení nebo nevhodné téma.

Mlčení má však své důsledky. Nedávná studie tvrdí, že neplodnost není jen lékařský problém nebo emoční boj. Je to také strukturální a hluboce genderová zkušenost s časem. Břemeno neplodnosti, včetně emoční zátěže, časových a finančních nákladů, fyzických nároků a sociálního stigmatu, nadále neúměrně dopadá na ženy, od nichž se pak očekává, že budou trpět v tichosti a samy si najdou způsoby, jak se s tím vyrovnat. Je proto důležité uznat rozmanitost cest, které vedou k mateřství, včetně těch, které selžou, trvají roky nebo nikam nevedou, a podpořit inkluzivnější oslavu Dne matek.