Finská studie odhalila: Běžné repelenty proti komárům dezorientují čmeláky a brání jim v návratu do hnízda

Nová studie z Finska zjistila, že chemická látka prallethrin, běžně používaná v repelentech proti komárům, může dezorientovat čmeláky a zabránit jim v nalezení cesty zpět do jejich hnízd.

Nová studie z Finska zjistila, že chemická látka prallethrin, běžně používaná v repelentech proti komárům, může dezorientovat čmeláky a zabránit jim v nalezení cesty zpět do jejich hnízd. Tento objev zpochybňuje dosavadní předpoklady o bezpečnosti těchto přípravků pro opylovače.

Vědci z finské Univerzity v Turku vystavili 123 čmeláků zemních (Bombus terrestris), jednoho z nejhojnějších druhů čmeláků v Evropě, standardnímu spotřebitelskému repelentu obsahujícímu prallethrin, což je typ pyrethroidního insekticidu. Čmeláci byli rozděleni do tří skupin, které byly vystaveny repelentu po dobu 1, 10 nebo 20 minut. Kontrolní skupina 43 čmeláků byla vystavena identickému zařízení bez insekticidu. Po expozici byli všichni čmeláci vypuštěni 1 kilometr od svých kolonií.

Výsledky ukázaly výrazný rozdíl v úspěšnosti návratu domů. Zatímco z kontrolní skupiny se vrátilo 16 čmeláků, z těch vystavených repelentu po dobu 10 minut se vrátilo pouze šest a z těch vystavených po dobu 20 minut jen dva. Vedoucí autor studie Kimmo Kaakinen, biolog z Univerzity v Turku, zdůraznil, že čmeláčí kolonie jsou závislé na dělnicích sbírajících potravu, a pokud se nemohou vrátit do hnízda, schopnost kolonie získávat výživu se zásadně zhoršuje.

Vědci naznačují, že snížení úspěšnosti návratu domů, nebo dokonce prodloužení doby cestování, může být způsobeno narušením prostorové navigace a paměti čmeláků, zhoršenou letovou kapacitou nebo kombinací těchto faktorů. Evropská komise přitom v roce 2024 schválila použití prallethrinu na desetileté období, od 1. března 2026 do 29. února 2036. Laboratorní testy sice neprokázaly zvýšenou úmrtnost čmeláků po expozici prallethrinu, ale vědci upozorňují, že subletální účinky zůstávají málo prozkoumány.

Roger Schürch, behaviorální ekolog z Virginia Tech v USA a spoluautor studie z roku 2023, která nezjistila negativní dopad prallethrinu na včely medonosné, vyjádřil překvapení nad rozsahem účinků odhalených v nejnovější studii. Uvedl, že neošetřené kontrolní skupiny byly osmkrát úspěšnější v dokončení úkolu návratu domů. Navrhuje, že jsou zapotřebí další studie k objasnění příčin těchto rozdílů a k pochopení, za jakých podmínek se takto výrazné účinky projevují.

Co to znamená pro Česko

Vzhledem k tomu, že Evropská komise schválila použití prallethrinu na území EU, jsou tato zjištění relevantní i pro Českou republiku a ochranu opylovačů v regionu. Studie podtrhuje potřebu dalšího výzkumu vlivu běžně používaných chemikálií na životní prostředí a biodiverzitu v celé Evropě.